LUXOR
V minulém příspěvku jsem psala o naší podzimní egyptské dovolené a dneska přidám pár fotek a informací z výletu do Luxoru.
Luxor je egyptské město, které se nachází v Horním Egyptě a je označováno jako největší muzeum světa pod otevřeným nebem.
Luxor
أَلْأُقْصُر
Současný Luxor byl starověkými Egypťany nazýván Vaset (Veset) nebo také „Ta Ipet“, což znamená „Svatyně“. Byl hlavním městem Egypta v období Nové říše a slavným městem boha Amon-Rea. Ve starověkém Řecku byl znám jako Théby. Město bylo rovněž známo jako „město sta bran“ či „jižní Heliopolis“. Samotné město Heliopolis se nacházelo na severu země a bylo zasvěcené slunečnímu bohu Re. Dalším často používaným názvem byl „Niut“, což znamená jednoduše „Město“. Tento výraz byl používán pouze pro tři egyptská města, dalšími byla města Mennofer a Heliopolis. V souvislosti s Luxorem se užíval i název „Niut reset“ (Jižní město), neboť byl nejjižněji ze všech zmíněných. Současný název Luxor pochází z arabského názvu al-Uksur, což v překladu znamená „Hrady“
a teď už naše fotky.
Navštívili jsme západní i východní břeh Nilu, projeli se po Nilu, viděli jsme alabastrovou a papyrusovou dílnu a získali spoustu informací a zajímavostí z historie i současnosti od úžasného průvodce- egyptologa.
Karnak
je největší chrámový komplex v Egyptě, ležící na východním břehu řeky Nil, hlavní středisko boha Amona, založený kolem 1950 př.n.l. a postupně stavěný a rozšiřovaný po dobu asi 1500 let. Na jeho výstavbě se podílela většina významných faraonů. Chrámový komplex Karnak tvořily tři navzájem kultovně i stavebně propojené chrámy bohů Amona, Muty a Chonsua.
Viděli a fotili jsme Velký sloupový sál, chrám Ramsesse III., obelisky, pozůstatky aleje sfing, kapli královny Hašepsut, hieroglyfy a spoustu dalšího.....
Papyrus
Navštívili jsme také INSTITUT PAPYRU.
Základní surovinou pro výrobu papyru byla stébla šáchoru papírodárného, která se určitým způsobem zpracují do podoby papyru a ten slouží k zápisů textů,a obrázkům. Jeden obrázek jsme si taky koupili a nechali na něj napsat naše křestní jména.
tabulka hieroglyfů
Projížďka po Nilu
Motorovým člunem jsme se projeli po Nilu, viděli Zimní palác, hotely, Karnak, lodě, lodičky a přejeli na západní břeh.
Memnonovy kolosy
Již z dálky jsou vidět obrovské sochy, které se tyčí nad okolím, jakoby střežily spánek zesnulých v thébském pohřebišti. Kamenná dvojčata zpodobňují Amenhotepa III., sedícího na trůně . Tyčí se do výšky 16,6m, stojí na podstavci vysokém 2,3m, chodidla soch jsou dlouhá přes 3m. Původně byly sochy ještě vyšší - i s královskou korunou, která se nedochovala , měřily 21m, Dnes tedy i s podstavcem sahají do výšky necelých 19 metrů. Kolosy, jejichž váha je odhadována na 720 tun, byly postaveny z bloků červeného křemence.
Alabastrová dílna
Alabastr je čistě bílá odrůda sádrovce, používá se k výrobě dekoračních předmětů a sošek. Místní řemeslníci nám ukázali jak sošky vznikají, vysvětlili nám rozdíl mezi předměty z alabastru a ze sádry, které se nám snažili vnutit místní prodejci u každých navštívených památek. Koupili jsme si pro štěstí drobné sošky - přívěsky.
Chrám královny Hatšepsut
Hatšepsut byla manželkou Thutmose II. a po jeho smrti vládla nejdřív jako regentka za nedospělého Thutmose III.. ale záhy se prohlásila za faraona a vládla 15let. Egypt za její vlády prožíval období prosperity,
Zádušní chrám dostal název Džeser-Džeseru - Nejposvátnější z posvátných. Hatšepsutin chrám je přilepený na horský masiv a částečně zapuštěný přímo do skály. Chrám se rozkládá na třech terasách , která se opírají o stěny , po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemné propojeny hlavní vzestupnou rampou.
Údolí králů
je místo, které sloužilo jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů, bylo využíváno od 16. do 11. století před naším letopočtem. Leží nedaleko Luxoru v hluboké severozápadně orientované rozsedlině ve vápencovém masivu Libyjského pohoří.
Nachází se zde nejméně 65 hrobek, hrobky jsou označovány písmeny KV - Kings Valley -Údolí králů a číslem, které značí pořadí v jakém byly hrobky objeveny.
Většina královských hrobek byla vyzdobena náboženskými texty a malbami, v každé hrobce se nacházela výbava která měla zajistit jejímu majiteli pohodlný posmrtný život.
Většina hrobek byla vykradena již ve starověků, část pokladů i mumií byla přemístěna do Egyptského muzea v Káhiře. I přesto, že jsou hrobky několik tisíc let staré, jsou malby na stěnách v překrásných barvách.
Většina hrobek není otevřena pro veřejnost, přístupných je jich 16, jen zřídkakdy jsou otevřeny všechny najednou, některé jsou uzavřeny kvůli restaurátorským pracím.
Focení uvnitř hrobek je zakázáno.
Navštívili jsme hrobku Ramsese IX - KV6, Ramsese IV - KV2 a Merenptah KV8
